Focení v porodnici
Nad focením v porodnici jsem uvažovala velmi dlouho, bylo to takové neokoukané a alternativní, v zahraničí nazývané “fresh 48”, to mi připadalo děsně cool :). Ale od mého porodu už to bylo pár let a já nevěděla, jak to uchopit… Definitivně jsem se do té křehké reportáže prvních chvilek, dotyků a nepoznaných emocí, zamilovala a pochopila to kouzlo “oka mžiku” ve chvíli, kdy se mi narodilo druhé miminko a já jsem se jen pár hodin po porodu snažila udržet foťák v třesoucích rukách a zachytit ten náš malý zázrak co možná nejvěrohodněji – každý kousek, i ten nejmenší detail přesně tak, jak byl. Žádná retuš poporodních flíčků, nakrabacené kůžičky, modřin od náročné cesty na svět! Prostě všechno tak, abych si tu zázračnou chvilku mohla vždycky znovu připomenout. Jen na fotkách nejsem já, a to mě strašně mrzí, chtěla bych se vidět, tu záři v očích i přes neskutečné fyzické vyčerpání! Slzím i teď, když to píšu… Focení prvních společných chvilek v porodnici je pro mě úplně magické a moc bych si přála, abych pro Vás dokázala zachytit všechny ty emoce a detaily tak, abyste na to ani Vy nikdy nezapomněli!