O mně

Jmenuju se Markéta a fotografkou profesí i srdcem jsem už opravdu dlouho. Než jsem ale propadla kouzlu fotografie, studovala jsem psychologii a etologii člověka a toužila jsem stát se rodinnou terapeutkou. V posledním ročníku jsem otěhotněla a diplomku už jsem dopisovala v šestinedělí s malým Vojtou v náručí (a to byl pořádný fičák). Kouzlu fotografování jsem propadla až když byl Vojta roční kluk a já pak dlouhé roky toužila nafotit si to svoje miminko. Marianku jsme ale dostali pod stromeček až po dlouhých devíti letech. Celý ten čas jsem věnovala práci na 100% a měla jsem to štěstí, že se mi podařilo nalézt svůj styl, ve kterém se cítím dobře a přináší mi ke spolupráci klienty, se kterými si skvěle rozumím. Po narození naší vytoužené holčičky jsem sice v pracovním tempu zvolnila, ale v kreativitě a lásce ke své profesi jsem se posunula zase o skok dál.

Moje práce je zároveň i mým největším koníčkem – je pro mě moc důležité, abych se každý den těšila na to, co mě čeká, a tak jsem si postupem času našla cestu, která mě naplňuje, posouvá dále a hlavně mě opravdu strašně baví. Věřím, že díky tomu jsem schopná ze sebe dostávat maximum a mít spokojené klienty i fotografie, za kterými si stojím. Ráda poslouchám lidské příběhy a vnímám své klienty tak nějak osobněji, abychom pak společně dokázali vytvořit fotografie, ve kterých se sami poznávají.

Spíš než na pláži u moře se nejlépe cítím v lese, obklopená svou lidskou a zvířecí smečkou.

Narodila jsem se v létě, takže ke své existenci nutně potřebuju sluníčko a teplo. Zimu přežívám jen s největším sebezapřením (možná proto u mě žádné fotky na sněhu neuvidíte).

Neumím odpočívat (ale pořád se o to snažím), do všeho skáču po hlavě a když se pro něco nadchnu, ponořím se do toho vždycky ještě o kousek víc, než snesu.

Nesnáším bezpráví a lež, kterou neumím odpouštět a jsem raději sama než ve špatné společnosti.

Děti a zvířata miluju pro jejich opravdovost, upřímnost a lehkost, se kterou se rozhodují a prostě žijí – a tuhle lehkost v sobě mají už i nastávající maminky!

Nejvíc utrácím za pokojové rostliny (které mám úplně všude, i v ateliéru) a společné zážitky.

Jsem závislá na lásce, kterou potřebuju dávat i dostávat, a tak u nás doma bydlí spousta adoptovaných zvířat všech druhů i velikostí.

Prozatím žijeme v domku kousek za Prahou, ale čím dál častěji utíkáme do našeho lesa na Vysočině a vymýšlíme, jak se tam jednou všichni přestěhujeme…

A jaký je můj styl?

Dlouho jsem přemýšlela, jak ho pojmenovat, protože je takovou kombinací stylizované a lifestylové fotografie… a vymyslela jsem pojmenování „precizní jednoduchost“ – ve fotografii miluju minimalismus, nicméně také promyšlenou práci se světlem a stíny, ale také s proporcemi nastávajících maminek a s polohováním novorozených miminek. To všechno tak, aby výsledná fotografie byla dokonalá i s použitím minima rekvizit, aby v hlavní roli byli vždycky mí modelové. Rekvizity používám, ale jen funkční – tedy
hlavně jednoduché šátky, ruce a objetí.

V Praze mám plně vybavený útulný ateliér, skvělý pro těhotenské poloakty, novorozeňátka a miminka do jednoho roku. Od prvních krůčků už miminka v ateliéru nefotím, není to pro ně přirozené – naopak vyrážíme ven do přírody, kde to děti milují! Ráda cestuju za klienty domů, protože pocit toho Vašeho „doma“ v ateliéru prostě vykouzlit neumím a právě domácí pohoda fotkám strašně sluší.

Pokud se Vám moje fotografie líbí a můj přístup je Vám sympatický, ozvěte se mi, moc ráda Vás poznám!

Markéta